Vídeň 2015 part 2

Den první

Někdy ráno mě nabírá na Ípáku luxusní pártyvan s Mirkem a Ondrou a vyrážíme směr Vídeň. V plánu je mezizastávka ve Znojmě v legendárním Excaliburu. Tentokrát je tedy cesta ochuzena o squeezera a průběžné kalení, ale zase nám dělá společníka sebíktyčka. Je docela zkurvený vedro. Mirek tam pouští playlist z výběrového CD na letošní Lir a najednou slyšíme song z nultého dne lońského liru, na kterej jsme mrdali bedny u stánku s pivem v kempu. Je to tadle prasárna https://www.youtube.com/watch?v=PlRn5bGF_4o. Před Znojmem ješte doplňujeme síly benzínem a bagetáží a po chvilce přijíždíme do Excaliburu. Odněkud hraje soundtrack z Pána Prstenů a drak na střeše chrlí dým. Venku posedává skupinka mladejch němců. Takhle nějak jsme si představovali duty free shop. Jdeme dovnitř a zapínáme kameru. Vodek tady maj jak nasráno (i všechny Danzky), s ginem je to horší. Tak tam chvíli zevlujem a nakonec berem Cytronowku a 360ku s chlupatou etiketou. U pokladny chtěli dokonce občanku. Platíme a jdeme k autu kde ješte tvoříme fotodokumentaci. Chvíli se ještě nemůžem vymotat z bludiště kasin a tržnic ale nakonec šťastně vyrážíme směr Vídeň. Jo a měli tam dokonce sádrovýho buldoka vysokýho tak dva metry, ten by se na zahradě vyjímal. Navigace nás naštěstí provzí Vídní až k Honzovi, kde se uchylujeme do parkhausu. Ondra má klíče tak jdeme rovnou k Honzovi, kterej ale jak zjišťujeme není doma. Napadají nás různé teorie jako únos UFO, spadnutí do záchodu nebo útěk před párty. Nakonec teda přichází (bez pomerančů). V té době už je chlast v pseudomrazáku aby se připravil na svoje obětování.

Den druhý

Druhej den se měl Mirek vypravit do Budapeště a tudíž se nemoh zúčastnit tolik oblíbeného chlastání. Na voběd sme zašli do čínský all you can eat restaurace kousek vod Honzova baráku, kde sme se po ujištění, že jde vopravdu o all you can eat začli futrovat. Po vobědě sme se vrátili domů, chvíli sjížděli yt a potom mirek pomalu vyrazil směr Maďarsko. Nás ještě vysadil před lavinem, kde sme zakoupili Vienna Gin a nějaký ty tondy.

My sme mezitím vymejšleli, kam pudem chlastat a volba padla na klub Loco, kde měla bej akce na koktejlíky za 0.5 ojro. Po zkušenosti ze včerejška sme předpokládali, že tam nikdo nebude, ale klub byl celkem narvanej. Navíc se pro drinky muselo chodit po jednom na bar, takže sme za hodinu stihli jen asi dva.

Potom jsme se přesunuli do již vyzkoušeného ride clubu, kde happy hours akce navazovala na Loco. Tady bylo vo poznání míň lidí a mohli sme teda vesele klopit. Já sem měl tuším asi tři mai-tai, což se ukázalo jako dobrý pití a nebál bych se teda prozkoumat i další koktejly kromě osvědčenýho g&t.

Když sme skončili s koktejlama vyrazili sme k honzovi pro tu sobi co sme nedopili minule. S tou sme se vyfelili u nějakýho kanálu. Po týhle lahvince sme dostali chuť na další, a tak sme naběhli do toho jedinýho krámu ve vídni a pořídili další sobi spolu s tradičníma limonádičkama v podobě matéček a zelený kolči.

S touhle sestavou sme se vykydli na nějaký lavičky někde u kostela a jali se konzumovat. Kolem bylo pár skupinek co se oddávali podobý zábavě. Když sme dokalili tohle, měli sme eště větší chuť na chlast a proto sme promptně nabíhali do osvědčenýho krámu, kde bylo bohužel zavříno. Někde sme teda koupili nějaký piváky a potom je chlastali v záhoně mezi kytkama na nějakym kruháči.

Někdy v těhle chvílích sme dostali megachuť na absinth a rozhodli se, že naběhnem někam na panáky. Volba padla na Travelshack vo kterym se předtim zmiňoval Honza. Tam bylo sice mega lidí ale docela se dalo a vykalili sme tuším každej asi čtyři malý panáky absinthu. To už sme byli docela nasračky.

Někdy tady taky dorazil Mirek z Budapeště, ale byl utahanej a šel rovnou spát.

Z travelshacku sme vyrazili už v podstatě domu, akorát při přebíhání nějaký silnice sem hodil držku a docela si rozsekal horní ret. Do toho Honza řikal, že teď netuší kde sme, ale nasedli sme na nějakej random bus, kterej nás dovez až domů. To už pokud vím svítalo.

Doma mi Honza vošetřil držku a šli sme spát. Nutno říct že i když sme druhej den vstávali hodně brzo, tak nebyla absolutně žádná kocovinka ani bolení hlavy.