Chata 2014
Čtvrtek 26.6.
Tak a je to tady. Chata 2014. Postupně se sesbíráme do auta a vyrážíme směr makro, kam se dostáváme jako správní sígři čtyři na jednu kartičku. Zde nakupujeme spoustu žrádla a zápitku na nadcházející tři dny. Pozornému oku pozorovatele neunikne balení kojenecký, a tak mu nezbývá než se znalecky pousmát. Nepodceňujeme ani chipsy a nějaký ty brány v plechu na shotguny. Pořizujeme taky pořádný tonicy a okurku. Umně potom naskládáme všechno do kufru k přepravce s chlastem a frčíme směr chata. Tady bych se rád pozastavil a obeznámil čtenáře podrobněji s obsahem přepravky. Brokers London Gin, Ish Gin, OMFG, Danzka Vodka, Zelyonaya Marka, Absolut Gräpevine, Tanqueray Rangpur a Pražská vodka Premium ("premium" doslova). 6,4 litru top chlastu. Čtyři giny, čtyři vodky, dvě z toho ochucené. Potěšit své oko můžete na přiložené fotografii. V podvečer dorážéme na chatu, zabydlujeme se a po občerstvení začínáme. První volba padla na Danzku. Obdivujeme plechovou lahev i její obsah. Za chvilku je pryč. Z důvodu internetu probíhá klasický warm-up na LiR, ke slovu přichází i svarta. Následující lahvinkou je Brokers Gin se svojí buřinkou. Po nějakém čase je gin v nás namísto v lahvi a tak jdeme spát. Jsou tak tři v noci a docela sem vožralej.
Also Štěpán se na nás vysral a nebo zapoměl, každopádně tato ministory má vyvrcholení v pátek.
Pátek 27.6.
(Honza) Druhý den začal kolem poledne, když jsme se vyhrabali z postýlek. Hned jsme začali uvažovat nad tím, jakou krmí se posilníme. Volba padla nečekaně na druhou dvojici plechovek fazolí a tortily (první jsme spořádaly ve čtvrtek k večeři). Rozhodli jsme se je ale upgradovat vejcema na měkko, čedarem a vokurkou. Odpoledne nebyla chlastací nálada úplně nejlepší. Oběd nás celkem vysilnil, takže jsme se rozhodli dát taktickou power chrupku. Pro probuzení jsme tam poslali panáka mirkovy pražandy s hůlo infuzí a vyrazili na krátkou ozdravnou vycházku, která svědčila hlavně Tomášovi. Po návratu jsme rozvedli sofistikovanou debatu hodnou teoretiků z FAMU o tom, kterej film zpirátíme z uložta. Volba nakonec padla na Princeznu Mononoke. Následovalo dělaní burgů. Kolem osmé hodiny večer jsem se já a tomáš nenápadně odporoučeli do postele a už to vypadalo, že je po klabě. Nakonec jsme však situaci zachránili a naběhli kolem jedenácté zpátky do obejváku a začali pocucávat absolutku. Den jsme pak zakončili projekcí výše uvedeného snímku, při které začaly jít na mirka hajánky, takžke jsme hned po skončení filmu šli spát. Jak je z tohoto odstavce vidět, sobota se rozhodně nezapíše zlatým písmem do chlastacích análů. Jo málem bych zapoměl na vyvchrolení ministory se štěpánem, kolem oběda se ozval štěpán a vyzvídal, jak je to stou chatou. Po přečtení zprávy jsme ho počastovali několika vulgárními přizvisky a zeptali se jestli může přijet, na to odpověděl, že ne, což opět vyvolalo několik nelichitových pojmenování pronesených na jeho účet.
Sobota 28.6
(Mirek) Sobotní ráno samozřejmě obestíral duch včerejšího večera a nutnosti napravit si reputaci před kalicímy bůžky. Po klasicke tortillo fazovolo chedarovo vaječné snidani sme chvíli felili na sedačkách a snažili se vymyslet taktiku na večer. Po loňské přijemné zk
ušenosti sme rozhodli že zkusíme formu přivolat obětovaním prázdných plechovek Brány kuličkám. Bohužel sme podcenili logistiku a neměli sme k dispozici diabolky. Zabalili sme tedy veškerý arzenál a Absolutku a vydali se na pochod na střelnici. Cestu ztěžovaly popadané stromy a vedro. Na místě tedy započala střelba ze všech druhů zbraní, případná úprava mířidel, nabíjení, sypání kuliček na zem, chlastáni smooth jak svině absolutky a další zabavy. Po nějaké nedlouhé době se hladina v lahvi začala snižovat a hladina v krvi zvyšovat a my sme museli přemýšlet co dál. Nakonec sme se rozhodli vrátit na základnu a rozjet brutální chill. Začlo totiž druhý kolo grilovačky spojení s chlastáním Tanqueray Rangpur a toniků co sme přivezli. Žranice a chlastačka to byla velice podařená. Rangpur mizel naprosto brutální rychlostí tak sme rozhodli že vokoštujem ještě OMFG. Potom sme se v televizi podívali na fotbalový pencle a naběhli sme na pokračování super večera do řeky. Voda byla docela akorát a my sme vcelku vystřízlivěli ale byla to fakt prča. Bohužel po návratu u některých jedinců poklesla forma a OMFG se dojiždělo vcelku pomalu. Tomáš potom připravil občerstvení které pět minut po spořádání přineslo poněkud zmatení jestli bylo nebo ne. Na zelyonayu marku to už bohužel nevypadalo tak sme se vydali na kutě.
