19.12.2014

Z Čupkyvodky
Přejít na: navigace, hledání

Tak jsme se na tento skorovýroční den sešli na párty. Do plné sestavy chyběl akorát Honza, kterej ve Vídni šíří čupčí poselství. Sraz na hradčanský, společnost nám dělá žufánkovic Slivovica, zápitky a gin pana Dynybyla. Je docela vedro, takže sme nabalený jak pumpy. Po nákupu ovšem začína docela chcanec, takže nejdem na lavičku ale na sraltu. Zde otevíráme slivovici, mě a Ondrovi se zdá víc slivková než ta předtím. Štěpán chce nalejvat jen menší panáky, asi se bojí aby se historie neopakovala. Po čtyrech až pěti kolech (Štěpán nějaký vynechal) jsem do nonstopáče na občerstvení. Už sice neprší, ale jdeme do stromovky svézt se tramvají. Slivovici už jen sipíme, poté následuje jedna vychillená brkáž. Sezení a postávání v tramvaji nás už nebaví, tak jdeme ven ke stolkům, dynybyl už tam taky postupně padá. Náhlý děšť nás opět ale zahání pod střechu. Blížíme se ke dnu lahve, když tu slyšíme auto, zastavuje u nás. Vyskakují z něj tři hrdinní příslušnci městapa a zdraví nás větou "Dobrý večer, konečná stanice". Tak tedy vystupujeme a necháváme si zčekovat občanky. Všechno v pohodě, ještě na závěr skoro prošacujou Mirka protože si myslej že má v kapse kabátu nějaký zlo, ale je to jen mobil. Dopíjíme poslední kapky dynybylu a jdem dom. Tentokrát se nikdo extra nevožral (ale teda na to že to byl litřík na čtyry lidi to docela šlo) ani nepoblil.