Let It Roll 2015

Z Čupkyvodky
Skočit na navigaciSkočit na vyhledávání
Verze k tisku již není podporovaná a může obsahovat chyby s vykreslováním. Aktualizujte si prosím záložky ve svém prohlížeči a použijte prosím zabudovanou funkci prohlížeče pro tisknutí.

Den nultý

Tento ročník sme před sebou měli o den delší nálož rychty, navíc premiérově v nejsilnější sestavě po celou dobu. Nejdřív sme s Tomášem na národce vyzvedli cvalíka Jágra a standardní velikost TT72 a pak dali sraza na masaryčce. Cestu sme trávili prohlížením obří lahve, já sem si ještě odskočil na lowkey taktický bobo. V Milovicích sme dali lehkej briefing protože nás čekal docela náročněj pašung. Úkol schovat lahve nakonec dostal Tomáš s Ondrou, já sem vyrazil s Honzou do blízkýho teska koupit zápitky a pocheckovat smartyho. Toho bohužel neměli ale vzali sme nějakej levnej energiťák. Lahve byly zabalený oukej (oukej znamená naprosto profesionálně tak, že bychom propašovali i Obamu na sjezd KKK, pozn. Tomáš), tak sme vyrazili čekat na bus kde sme dojeli zbytek v přelity lahvi Haymans.

Bus nás dovez k areálu, všechno rychle odsejpalo a my sme stáli před Anal inspection stánkem. Před náma tam byly nějaký docela solidní bbc interracial triple penetrace takže kakáče sme měli docela stažený. Ovšem kombinací sociálního inženýrství a nanotechnologií sme proklouzli s lahví Jágra velikosti stehna Jaromíra Jágra. Po stavění stanu v dešti sme se vychillili jak solidní zmrdi a pumpičkovali jednoho panáka za druhým ve stanu v dešti. Počásko bylo na stanový chlastání fakt zkurveně libový. Hráli sme si s gopro, fotili západy slunce a dělali píčoviny s pumpičkou. (3 zmáčknutí=1 panák) Pak sme se šli nažrat kebabu/sejra, jednom z prvních z mnoha. Časem sme pouštěli pecičky ze spotify, pomalu se blížili ke dnu lahve a předávali si vyčtený tipy jak s fízlem vyjebat. To už se chýlil spánek, na dobrou noc sme ještě dali 1-2 pánaky tatratea a vydali se do stanice Hajany Hauptbahnhof.

Den jedna

Je ideální festivalové počasí, přesto naše chrupka netrvá věčně. Prdelíme se ze stanu a zjišťujeme že zas tak plno v kempu ještě není, holt čtvrtek ráno. Je hovno co na práci tak vyrážíme směr Milovice do obchodu. Na bus serem (a stejně nejezdí) a jdem pěšky. Je to docela dlouhá štreka, aspoň na poprvý. Kus od areálu už vietnamci rozbalili svoji pojízdnou prodejnu, ale nemají rajec, tak jdeme dál. Jdeme kolem nádraží, kde už se srotily gangy taxikářů z blízka i z daleka. Dáváme ve fastfoodu nějakou smažbu a jdeme do teska. Jídlo před nákupem se ukázalo jako velká taktická chyba. Nastupuje trochu krizička a občas ani nevíme kde jsme a co děláme. navíc nevíme co vzít. Nakonec odcházíme se zeleným rajcem a nějakýma drobnostma. Po návratu do kempu diskutujeme taktiku chlastání. Nejhlasitěji se projevuje Honza s jeho jak sme později zjistili zavádnou a zvrácenou ideologií "nepřepálit začátek". Protože píšeme článek téměr rok po, z rekonstrukcí se zjistilo že se pravděpodobně kalilo Barcelo 0,7l a Zubrowka 0,5l.Na čas otevření areálu vběhlo dovnitř několik čupek jim obesrat vyblejskaný Toiky. Během silně pozvolného kalení sme se pak rozhodli že první den budeme sledovat zahájení z přilehlých bunkru milovického letiště a zárověn si je prohlídnem. Z procházky možná někdy v domově důchodcu sestříháme video. Zahájení z dálky ušlo a vydali sme se dovnitř porychtit a obdivovat stage za tmy. Bystrý čtenář který si spočítal objemy lahví tento den jistě ví co následovalo a to totiž byla chrupka v cca 01:00. Zjistili sme že zítra budeme muset odvolat narychlo trenéra a změnit taktiku protože takto nás přehrával i každej wannabe co si přivez kartáč plechovek piva

Den dva

Klasicky nás budí hrozný vedro, spocenost atd. Vydáváme se po chvíli opět do města protože co si bude povídat festivalový dny nejsou moc nabitý zážitkama aspon co se týče periody cca 1000-1600. Tentokrát vynecháme kebabáž a dem zas prolustrovat místní dvě samošky. Shrnutě co v nich stálo za to - v penny měli smartyho kterej ještě tento den sehraje roli, v tesku parádní rajčatový sůši který vám ovšem začnou chutnat až když celýmu světu oznamíte jak sou hnusný. Koupili sme jeste limetky na fresh drinky jo a cestou sme našli zabalenej nůž takže thx. Co se bude kalit tento den souhrn - ThreeSixty vodky 1l , Haymans gin 0,7l, TatraTea 72, cca 0,5l. Vidím že čtenář znalý poměrů se již usmíva takže můžeme přejít k popisu. Nejdřív se kalila vodka, zápitek Smarty popřípadě splash limetky do panáku. Pak se začalo pomalu stmívat a my sme se rozhodli lízt opět na bunkry, tentokrát sme si na cestu vzali gin, kelímky a Schweppsy. Tam už sme byli solidně vožrálý, Honza se válel po kopcích atd. Po návratu sme se rozhodli že pevně vykročíme z opresivního půllitrového kruhu a pro rozhodný krok není nic lepšího než náš tekutý slovenský přítel zpodtater. Rozhodli sme se důveřovat etiketě a zakoupili sme v cirkusovém stanu tonic cca 100,- á 0,5. Tento láhodný nápoj pracovně pojmenovaný Tatra teanic nás opravdu vystřelil z bídného objemnu 1,7/4 rychlosti 11.2 km/sek. Během chvíle sme si holili lejtka oním nalezeným nožem a vykřikovali slova chvály. Když náš buzz dosáhl vrcholu byl čas znásilnit pár beden. Naběhli sme tedy na Wilkinsona kde sme celej set prorychtili v neskutečném party rage. Samotný Wilkinson si pak prej musel ánus mazat chladivou mastí. Pak sme ještě behali po areálu jak utržený ze řetězu, č=orli někomu nějakej svetr co sme pak někam vrátili a šli spát tentokrát mnohem později. Správnou taktikou se teda ukázalo přestřelit začátek a jak říká klasik "vyskočit a snažit se co nejdýl netrefit zem".

Den tři

Na tento den sme měli přípravený nějaký smaženíčko takže byl ohlášenej lehkej chlastovej den, připravena bylo 0,5 42 chilli & grep. Klasicky sme šli do města na otočku yadda yadda. docela sme celej den polehávali a dělali píčoviny, např kladkostroj na mlacení Honzy docela zabavil. Samotný kalení vodky probíhalo tentokrát na druhý straně letiště. Po chvíli sme přesli k nějakejm starejm řídícím věžím where things went creepy real quick. Tomáše nejdřív k smrti vyděsil zajíc vyběhnuvší z pneumatiky, pak Honza zašel do nejvíc creepy domku kam sme se nikdo neodvážil. Pak sme areál obešli ale celou dobu sem z toho měl docela creepy příjemně spooked vibe. Po návratu do stanů byly v plánu nějaký ty nose beers prášku z darknetu což mělo bejt Mephedrone z darknetu. Bohužel nevím jestli sem měl jen vyhajpovaný vzpomínky ale zas taková smažba to nebyla, zbytek týmu mě vyhajpoval k vyjetí celýh pytliku basically a stejne sem neměl žádný moc hajpy. Trošku zklamaný nás teda cca v 5 vyzved bratr a rozvez domů.