Das 9-Euro-Ticket-Fahrt: Porovnání verzí
značka: ruční vrácení zpět |
|||
| Řádek 7: | Řádek 7: | ||
Po dalších X minutách bylo oznámeno že to teda nejede a máme si jít stoupnout na jiný nástupiště a tam si počkat na pendolino co mělo vyrážet 2 hodiny po nás ale zdědilo po našem zkurvení kolejí dalšich asi 25 minut zpoždění. V narvaným vlaku sme začli spekulovat o budoucnosti protože nebylo vůbec jisté zda nás ubytují v našem -pro dnešek- cílovém městě Bayreuthu. Když jim Honza volal už po desátý a ze sluchátka se ozýval pouze obsazený tón, začali sme se smiřovat s tím že dnes hranice republiky nepřekročíme a přenocujem v Plzni a spojíme to s návštěvou pivovaru. Na 36. pokus ale řekli že teda ok ať přijedem že to je gucci. Plán tedy byl chytit v Chebu tágo a přesunou se do Marktdrewitzu a chytit poslední vlak. V tuto chvíli sme naň měli rezervu asi 40 minut a v klidu sme se tedy přesunuli do jídelního kupé na točené plzýnky a nějaké občerstvení. Do Chebu sme dojeli asi v 22:30 a tam si nás vzal do parády taxikářsky pimp který nás usadil do combi merglu. | Po dalších X minutách bylo oznámeno že to teda nejede a máme si jít stoupnout na jiný nástupiště a tam si počkat na pendolino co mělo vyrážet 2 hodiny po nás ale zdědilo po našem zkurvení kolejí dalšich asi 25 minut zpoždění. V narvaným vlaku sme začli spekulovat o budoucnosti protože nebylo vůbec jisté zda nás ubytují v našem -pro dnešek- cílovém městě Bayreuthu. Když jim Honza volal už po desátý a ze sluchátka se ozýval pouze obsazený tón, začali sme se smiřovat s tím že dnes hranice republiky nepřekročíme a přenocujem v Plzni a spojíme to s návštěvou pivovaru. Na 36. pokus ale řekli že teda ok ať přijedem že to je gucci. Plán tedy byl chytit v Chebu tágo a přesunou se do Marktdrewitzu a chytit poslední vlak. V tuto chvíli sme naň měli rezervu asi 40 minut a v klidu sme se tedy přesunuli do jídelního kupé na točené plzýnky a nějaké občerstvení. Do Chebu sme dojeli asi v 22:30 a tam si nás vzal do parády taxikářsky pimp který nás usadil do combi merglu. | ||
==Nejbližší Cela== | ==Nejbližší Cela== | ||
==Přespání v Bayreuthu== | |||
Po důkladném probingu od Bundespolizei se nám podařilo zhruba o půlnoci ubytovat v Jugenherberku Bayreuth. Tady bylo překvapivě živo, ve společný místnosti sedělo celkem dost lidí, co vypadali jako mladý ODSáci a lemtali nějaký německý piva. Nám se podařilo překonat menší krizi morálky, a po uvítacím panáku Jamesona na pokoji sme vyrazili trestat zbytek lahve mezi mladou (zatím ne zdviženou) pravici. | |||
Tady sme nasadili poměrně šokující tempo a Jameson, podporován německým Spratkem a čipsama z automatu, zahučel asi za hodinku. Potom už sme akorát chvíli poseděli a šli chrupkat. | |||
Verze z 25. 8. 2022, 16:57
Den první, 19.8.2022
Odjezd (or we thought) na hrot většího rozsahu probíhal v 16:35 z Hlaváku. Hodinu a půl před odjezdem mne eště kluci vyhysterčili že už dou a musel sem jit volat vo co jako de. Honzovi prej nevoněla nějaká whisky a usoudil že sedmička Laphroaiga by ho uctila víc (a dokonce z něj udělala landlorda ale o tom až později). Sraz na hlaváku, nákup piváku na poklidnou cestu s místenkama až do Chebu proběhl v poklidu. Na Smíchově sme žertovali a spekulovali zda stihneme spoj do Marktdrewitzu na který máme pětiminutovou rezervu a špekulovali zda prokletí trati 171 stihneme najet když pofrčíme před Plzní.
Po tom se začly valit z lampiónu zpoždění a vypadalo to že dnes budeme přenocovat v psovi. 5, 15, 35, 60, 120 minut postupně jako dýky do duše našeho hrotu. Nutno podotknout že sme tto vše brali v danou chvíli s humorem, podpořeným o piváky který nám začaly rychle docházet. Sledovali sme všechny šotoušské kanály a verdikt byl že asi naše lokomotiva zkurvila troleje v tunelu mezi hlavákem a smíchovem a eště se jí povedlo se zkurvit sama. Po příjezdu servisního vozu na vedlejší kolej a příchodu několika oranžových pánů (pár jich dokonce bylo vyzbrojeny kufříky, patrně s nuklearními kódy kdyby bylo potřeba zamést stopy a glassnout nás i s lokomotivou) se Honza hrdinsky vydal do nějaký pekárny pro plzně kde na něj koukali skrz prsty a dali mu radši jen teplý.
Po dalších X minutách bylo oznámeno že to teda nejede a máme si jít stoupnout na jiný nástupiště a tam si počkat na pendolino co mělo vyrážet 2 hodiny po nás ale zdědilo po našem zkurvení kolejí dalšich asi 25 minut zpoždění. V narvaným vlaku sme začli spekulovat o budoucnosti protože nebylo vůbec jisté zda nás ubytují v našem -pro dnešek- cílovém městě Bayreuthu. Když jim Honza volal už po desátý a ze sluchátka se ozýval pouze obsazený tón, začali sme se smiřovat s tím že dnes hranice republiky nepřekročíme a přenocujem v Plzni a spojíme to s návštěvou pivovaru. Na 36. pokus ale řekli že teda ok ať přijedem že to je gucci. Plán tedy byl chytit v Chebu tágo a přesunou se do Marktdrewitzu a chytit poslední vlak. V tuto chvíli sme naň měli rezervu asi 40 minut a v klidu sme se tedy přesunuli do jídelního kupé na točené plzýnky a nějaké občerstvení. Do Chebu sme dojeli asi v 22:30 a tam si nás vzal do parády taxikářsky pimp který nás usadil do combi merglu.
Nejbližší Cela
Přespání v Bayreuthu
Po důkladném probingu od Bundespolizei se nám podařilo zhruba o půlnoci ubytovat v Jugenherberku Bayreuth. Tady bylo překvapivě živo, ve společný místnosti sedělo celkem dost lidí, co vypadali jako mladý ODSáci a lemtali nějaký německý piva. Nám se podařilo překonat menší krizi morálky, a po uvítacím panáku Jamesona na pokoji sme vyrazili trestat zbytek lahve mezi mladou (zatím ne zdviženou) pravici.
Tady sme nasadili poměrně šokující tempo a Jameson, podporován německým Spratkem a čipsama z automatu, zahučel asi za hodinku. Potom už sme akorát chvíli poseděli a šli chrupkat.
