Víděn 2016

Z Čupkyvodky
Verze z 11. 12. 2016, 20:25, kterou vytvořil Cupkyadmin (diskuse | příspěvky) (Založena nová stránka s textem „ == Den První == Dalši pokračování našeho vídeňského příběhu sme začali psát 15. července kdy sme vyrazili automobilem z nejenom mostu a hr…“)
(rozdíl) ← Starší verze | zobrazit aktuální verzi (rozdíl) | Novější verze → (rozdíl)
Skočit na navigaciSkočit na vyhledávání

Den První

Dalši pokračování našeho vídeňského příběhu sme začali psát 15. července kdy sme vyrazili automobilem z nejenom mostu a hradu směrem Znojmo. Cestou sme doplnili zásoby v lavinu o noname gin kterej asi vlastní článek mít nebude, borovičkou od žufánka a naši první tequilou. Ještě sme si každej přibrali nějakou tradiční limčičku typu Arizona nebo Jumex takže ještě před Znojmem sme stavěli na pissung. Ve Znojmě proběhla skoro již tradiční bagetáž na OMV a pak už sme svištěli směr Wien, na Excalibur sme teď srali protože sme moc nestíhali domluvený čas příjezdu na AirBnB.

Po zaparkování v p+r na metru Spittelau nám Honzův telefon spočítal nejdelší možnou vzdálenost mezi body A a B a po půlhodině chůze nás sympatický --- ubytoval v obřím bytě s dvěma balkony kterej údajně připravoval na přichod svojí matky. Protože si domyslel jaká sme banda nezbedů tak nám v lednici nechal proviant ve formě 4 malejch piv a doufal že tím uzavře náš alko-účet pro víkend. S úsměvem a cinkajícími batohy sme ho vyprovodili z jeho bytu, vysrkli zrzavý štěstíčko a začli míchat první Gin&Tonic. Po chvíli chillování sme věděli že nás čeká šichta v klubu Loco na Nussdorfer Strasse a jejich happy hours. Bohužel konkretní drinky si už moc nepamatuju, určite proběhlo několik kol Long Islandu, pak se samozřejmě zábava zvrhla do řekněme potírání genderových nápojových stereotypů. Pak sme se šli občerstvit do lokální prodejny točíčího masa a smažených koulí zatímco honza bežel domů si vyzvednout bundičku.

Večer teprve začínal, takže sme jeli do naší oblíbené sámošky na U3 přestupu, kde sme nakoupili Sobieski a matéčka a šli (opět již tradičně) poustět žívák falca na schody s výhledem, tentokráte i s výhledem na blijícího anonymního vídeňáka. Toto silně atmosférické místo v nás vždy vyvolá spoustu nostalgie a vzpomínek na chvíle minulé, když sme tam taky chlastali a pouštěli falca. Pak sme šli obrážet centrum noční Vídně(tady si někde Ondra stěžoval na bolest nožiček), dokud sme nenarazili na gebrianovské výlisky plastu kde sme mohli "zažít město jinak" a užít si "fungování veřejného prostoru", v našem podání pouštěním Kontrafaktu z mobilu a chlastání matéček s vodkou.

Poté Honza zavelel k útoku na travelshack, tak sme zase jeli metrem a ťapali. Před klubem byla docela fronta, ta nás ovšem neodradila a po chvíli i místní bounceři usoudili že párek ratio vevnitř je třeba trochu zvýšit naší čtyřkou. Vevnitř to bylo docela kurva narvaný, vůbec nevím jak dlouho sme tam byli ale dali mse myslim jedno nebo dvě kolo panáků. Po nějáke době sme usoudili že už sme z dneška vymáčkli dost a jeli na byt na jagerstrasse. Při docela dlouhém pochodu vznikla bujárá hádka o to kdo komu dá bídu ve fifa street na ps3, takže po příchodu sme dali pár partiček videohry a šli chrupat


Den Druhý