16.3.2016
Tuto březnovou středu byla na pořadu dne Wilkinson pártoška v Roxy. Napadlo nás, že bysme mohli po delší době zopakovat nějakou roládu a tak Mirek zařídil 160mg koule z darknetu.
Sešli jsme se lehce po vosmý u divadla a zakoupili braníky a citronovej zlatopramen na lehčí pregame. Chvíli jsme pofelili u Jungmanna a pak se pomalu vydali k Roxy. Před klubem velká fronta nebyla, tak jsme zalezli za roh a každej poslal svou piluli down the hatch. Ondra nejdřív dal jen půlku a kousek ale vzápětí pápnul i zbytek.
Vcházíme do Roxy, zjištujem že ven nás už nepustěj, zakusíme lehkej fašismus když v šatně neberou dva kusy na jednou, dem se vychcat a už pomalu čekám na plánovaný příjezd party busu zhruba za 30 až 45 minut. Když sedíme v na gaučíku pod hlavníma schodama, začíná bejt všude mega lidí. O nějakou dobu později Mirek prohlasí, že už to na něj asi leze. Je zhruba 21:30 a přesouváme se pod stage, kde už začíná hrát předskokan. O chvíli pozdějc je najednou hudba hlasitější, světla jasnější a vidim mega do široka. Za deset minut mám docela peak a frčim si velice kvalitně, stejně jako vostatní kromě tomáše, kterej stále čeká na zážeh, jelikož se netakticky ještě v kolem šestý posilňoval. O další chvíli později peak celkem náhle končí. Tomáš mezitim de pro první kolču s ledem a Mirek s Ondrou vypadaj celkem spokojeně. Sem pěkně nasranej, ale věřim že to je teprve začátek. A skutečně, za takovejch deset minut už mám držku plnou ledu, zaťatý všechny svaly v těle a smažim si jak mocipán. Když se střídaj kapely, už frčíme všichni, takže nás ticho celkem sere a požadujeme rychtu. Jdem teda koupit další kolčy/spratky, několik minut chodíme sem a tam než se rozhodneme čekat frontu u baru dole u stage. Mezitim dem taky na záchod, kde Tomáš objeví, že tření rukou vo zeď je velice obohacující činnost. U baru je mega lidí a než se na nás dostane řada, už začíná hrát Wilkinson.
Všude je tři prdele lidí ale vracíme se na náš spot na pravo vod zvukaře, rychtíme v celku nepřetržitě celej set. Když dohraje přídavek v podání afterglow je nějak před půlnocí a většína lidí začíná vypadávat, my ale máme ještě dostatek party potenciálu takže pokračujem i dalším setem a limonádičkama s ledem. Někdy před jednou Mirek ohlásí, že už asi dofičel a musí jít hlídat kočku, takže nás opustí. My ještě pártoškujem do půl druhý, a pak se rozhodnem že už asi taky vyrazíme. Na cestu se ještě v nonstápáči posílníme Jumexama a vypravujem se domů. Doma už sem celkem sober, ale když sem zaleh do postele se sluchátkama a pustil si nějaký rychty, měl jsem velice poctivý visuals se zavřenejma vočima.
